Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Alexandrova technika pro děti i dospělé

Kdo četl můj článek o „Všelikém kvaltování…“ (o syndromu vyhoření a redukci následků stresů u pedagogů), tak již něco o Alexandrově technice ví…
Jelikož právě uvažujeme u nás zařadit do kursů NIDV kromě Orffovy metody i Alexandrovu techniku, považuju za dobré té druhé (méně známé) věnovat samostatný článek s praktickými odkazy. Kdo by rád něco k Orffově metodě, může využít již vytvořené heslo v pedagogickém slovníku ve Wiki sekci na tomto portále. Možná by časem stálo za to udělat to i s Alexandrovou technikou, zatím je však podle mne v ČR tato metoda v plenkách a nevím ani zda by to pedagogové považovali za možné používat u kolektivní výuky (u individuální výuky na ZUŠ, nebo učení menšího počtu dětí lepšímu psaní, zpěvu či výtvarnému a tanečnímu projevu, je to bez debat velmi prospěšné… – zatím hlavně v zahraničí).

 

Tělové schéma jako předmět zájmu fyzioterapie a psychosomatiky
(podle pojednání Daniely Stackeové – -Zde.)

Problematikou vnímání těla a jeho rolí ve vzniku různých zdravotních obtíží, nejčastěji funkčních poruch pohybového aparátu či různých psychosomatických onemocnění se zabývá řada fyzioterapeutických škol. K nejznámějším patří Alexandrova metoda, která byla koncipována již před více než sto lety v Anglii. Tato technika není jen terapií, má i důležitý filozofický obsah – učí své žáky přemýšlet o svém těle, uvědomovat si své tělo i mysl, aby byli zdraví. Její autor zavedl termín “sebe-užívání” – způsob, jakým používáme své tělo, nás může zbavit řady potíží. Podle Alexandra každý z nás vynakládá zbytečné úsilí při téměř jakékoliv činnosti a tím vzniká zbytečné napětí. Těžištěm jeho metodiky je nácvik určité postury, v níž klíčovou roli hraje postavení hlavy (zabránění chybné hyperextenzi v hlavových kloubech). Technika vede k rozvoji kinestetického smyslu, jehož zlepšení způsobuje lepší uvědomění vlastní identity. Celý příspěvek »


Tibetské mísy a další nástroje – využití pro děti (MŠ,ZŠ,ZUŠ i SŠ)

Jak jsem psal v článku o Alikvótních tónech a Netradičních hudebních nástrojích, existují takové nástroje , na které nelze hrát falešně a hrát (si) může každý prakticky okamžitě. Navíc alikvótní tóny vydávají zklidňující frekvence , které jiné nástroje nemají vůbec, nebo jen v omezené šíři. Jak lze využít třeba Tibetské mísy pro děti ? Uvádím pár užitečných informací a odkazů: 

http://www.tibetskemisky.estranky.cz/clanky/Aktualni_akce.html

http://www.miskohrani.cz/

Průvodce a poradce vývojem dítěte

ing. Jana Remerová Vám v rámci projektu

„Kdo si Hraje, nezlobí !“

nabízí prožitkovou akci

„M I S K O V Á N Í“

 

Pro střední školy: Odkaz - ZDE.

———–
Jinak o dalších netradičních hudebních nástrojích a jaké jsou účinky alikvótních tónů – viz více článek blogu: - TADY.

http://www.muzikohrani.cz/muzikoterapie/

 Kantor (in Műller 2005) uvádí přehled následujících prostředků využívaných v muzikoterapii: lidské tělo, hlas, hudební nástroje. Lidské tělo nabízí nepřeberné množství zvuků, které se vytváří buď samotným dechem, či hrou na tělo. Pomáhají uvědomění si vlastního těla, či fungují jako prostředek kontaktu s druhými. Lidský hlas je jedním z nejsilnějších muzikoterapeutických prostředků. Setkáváme se s hlasovou improvizací, rytmizací, melodizací říkadel, zpěv písní, atd. Mezi hudební nástroje využívané při muzikoterapii patří jak nástroje západní kultury (klavír, kytara, atd.), tak nástroje etnické, tradiční, ale také ručně vyráběné.

Díky naší praxi v oboru muzikoterapie považujeme za přínosné užívat tyto nástroje, které jsou převážně lidové a tradiční, většinou vyrobené z přírodních materiálů: bubny (africké bubny djembe, bonga, šamanské bubny, udu), chřestidla, dřevěné flétny, tibetské mísy, didgeridoo, shanti zvonkohry, atd. Hra na některé nástroje nevyžaduje velké schopnosti, a přesto má dostatečný účinek. Klientům se dostává potěšení ze hry. Hraní na nástroje samo o sobě rozvíjí sluchové vnímání, jemnou motoriku, koordinaci, cit pro rytmus, cit pro melodii, atd.

Hudební nástroje

V naší praxi využíváme tyto hudební nástroje:

  • bubny djembe, šamanské bubny, buben udu, rámový buben
  • perkusivní nástroje (chřestidla, claves, rolničky, deštné hole, atd.)
  • dřevěné flétny (dvojačka, koncovka, šestidírková flétna, zobcová flétna, indiánská flétna)
  • shakuhachi (japonská bambusová flétna)
  • tibetské mísy, gongy, shanti zvonkohra
  • shrutibox a alikvotní zpěv
  • didgeridoo, brumle
  • a lidský hlas

 misky tib2

misky tib3

 

 

 

 

 

 

 

 

CENTRUM ŠŤASTNÉ DÍTĚ:

http://www.centrumstastnedite.cz/album/vhodne-nefinancni-dary/tibetske-misy-a-samanske-bubny-jpg/

Dobrý učitel je ten, který ukáže, nasměruje a dále nechá žáka, aby měl prostor a čas zkoušet a hledat. Dá čas jeho rozvoji.

Pozorujme děti a učme se jak dělat věci jednoduše a pořádně.

Pokud chceme, aby děti dodržovaly pravidla, vytvářejme je s nimi.

Když jsou tato pravidla vytvořená společně a demokraticky, děti se jim ochotně podřizují a samy dohlížejí na jejich dodržování.

Pro dobrý psychický vývoj dítěte je důležité přijetí sama sebe jako dobrého hodnotného člověka. Jestli že začne dítě podmiňovat svou hodnotu důkazem, že jsem lepší než druzí, představuje to pro něj velké riziko.Jeho hodnota jakoby spočívala mimo něj, závisí na kvalitách někoho jiného.Takoví lidé pak pochybují stále sami o sobě…

Ohrožení ve vývoji dítěte může spočívat v tom, že se děti učí vyhovět dospělému ze strachu, nebo proto, že je to pro ně výhodné, nikoliv proto, že uznávají smysluplnost a správnost na ně kladených požadavků.

Řekni mi a já zapomenu,

ukaž mi a já si zapamatuji,

nech mě to udělat a já pochopím.

Děti ve škole nepotřebují zábavu a hru, jak často chápou alternativní přístupy : klíčem ke kvalitnímu učení je zejména smysluplnost, přiměřenost učiva a metod věku, vlastní aktivita dětí, spolupráce a pohoda.

Základní poselství, které děti při trestání vnímají je: „Násilí je přijatelné. Pokud má člověk velkou moc, pokud je větší a silnější, může druhému ublížit.“

JE VELKÝ ROZDÍL MEZI TRESTEM A PŘIROZENÝM NÁSLEDKEM NĚJAKÉHO ČINU, NEBO CHOVÁNÍ.

Nezbytnou podmínkou úspěsné výchovy je nejen bezpodmínečná láska, ale také respekt a úcta rodičů k dětem a opačně. Tím jim dáme návod spokojeného života.

Když dětem ukazujeme cestu dle svého srdce a ne dle naučených vzorců našich předků (rodičů), nemůžeme se splést… Celý příspěvek »


Umění najít to podstatné.., informační úzkost a způsoby obrany

Kolikrát za den my nebo naši žáci sledujeme facebook, zprávy TV, kontrolujeme mailovou schránku, brouzdáme naslepo na webu nebo po TV kanálech sem a tam…? Dnes už začíná přibývat lidí, kteří ZÁMĚRNĚ omezují televizi nebo internet na nezbytné minimum a dokonce jsou i tací, co k ochraně svého psychického zdraví před všeobecným negativismem a čecháčkovským nadáváním na všechno, zprávy poslouchají raději jen z radia nebo vůbec…

Donedávna neznámé pojmy jako je informační úzkost (z nadbytku balastu informací z médií), se začínají stávat rozšířenějšími – podobně jako dříve  ojedinělé poruchy těla i ducha člověka ( civilizační „výdobytky“ jako cukrovka mladých, různé formy alergií, přibývající hyperaktivita, autismus a jiné poruchy chování…

   „Informační úzkost“ (kolegové co mají ICT kurs mohou říci možná více, pokud jim o tom vůbec někdo na kursech něco říká…), je to pojem, který se od 80.tých let uchytil knihou se stejným názvem „Information anxiety“ (v angl.) autora Richarda Saula Wurman. Celý příspěvek »


„Všeliké kvaltování toliko pro hovado dobré jest…“

K názvu článku blogu – je to výrok Komenského…., lze jen dodat: Žijeme prostě v uspěchané době, jsme po většinu dne (leckdo i ve spánku) v tenzi a neustálém napětí svalového korzetu (ramena,šíje,mělké dýchání atd). To se odráží nejen na našem zdraví fyzickém i psychickém, ale i na zhoršené kvalitě komunikace s druhými – tedy mezilidských vztazích. Vidět „kyselé obličeje“ není příjemné nejen u lidí na úřadech, ale zvláště u lidí s nimiž jsem v kontaktu – ať už doma, na pracovišti či jinde. U pedagogů a rodičů je to o to horší, že to odnášejí neviní kteří se většinou bránit neumí – děti v naší péči… Odnesou si tak do života, že je nutné „cvičit problémy“ (jak by řekl Vlastimil Marek), že škola a rodina je místo z něhož je lépe prchat a moc nerad se tam vracet… až po následky na přístupu dětí, resp. jejich nechuti ke vzdělání jako celoživotnímu procesu.(více viz v mém blogu – článek:ZDE )

syndrom vyhoreni1

Pracovat na dobrých vztazích s naším okolím a se žáky, se určitě vyplatí… myslím – dlouhodobě, vědomě pracovat na zlepšování kvality komunikace se žáky (zde na portálu jsem v diskusi někde četl o dobrých publikacích k osobnímu rozvoji – např. F.Schultz von Thun – kniha „Jak spolu komunikujeme?“ , J.Nováčková: “ Respektovat a být respektován“ , knihy od Faber-Mazlish apod.).

Jsme totiž velmi riziková profese (spolu s pomáhajícími profesemi), společensky nedoceněni – nemluvím teď o platu, ale o vědomí jak psychicky náročné to učitel celkově má (trochu to zlehčím- už nemůže dát ani náznak fyz.trestu jako Igor Hnízdo ve filmu Obecná škola…:
Igor HNÍZDO -ukázka z filmu Obecná škola

Je tedy na místě neočekávat od státu a zaměstnavatelů prémie za „NEMOCE Z POVOLÁNÍ“, ale spíš něco preventivně dělat v péči o sebe…aby nebyly psychoterapeuti a Chocholouškové časem zavaleni počtem zhroucených kantorů… :-)

Vhodné určitě je najít si každý tu svou parketu pro „dobití svých baterek“. Někdo zvolí aktivní sport, jiný relaxaci hudbou, chození do přírody, dynamická chůze podle terapeuta Jana Veselého atd.

Přímo pro prevenci vyhoření (burn-out syndrom), vyšlo již něco málo i tiskem a informace jsou hlavně na webu – viděl jsem i dost bakalářských prací (třeba tady – muni.cz). Více o syndromu vyhoření učitelů: klik:zde.. Pokud by někoho zajímalo si počíst o netradičních hudebních nástrojích s alikvótními tóny, s kladným vlivem pro mysl i tělo,
tak o tom píšu v článku blogu: TADY.
(jinak se syndromem vyhoření a přepracovanosti, úzce souvisí také téma workoholik a workoholismus – zmínky o něm jsou i na výše uvedeném odkaze k bakalářským pracím, a samozřejmě jinde na webu také). Známý Dr.Nešpor, má na svém webu mnoho knih volně ke stažení ve formátu doc, mezi nimi i „Závislost na práci“ :
http://drnespor.eu/knizkycz.html
Tady na portále ( - A TO ZDE ) , jsem zatím objevil jediný článek (mám pocit, že naše společnost celkově nebere riziko workoholismu dost vážně…rozpadlá manželství „díky“ přílišnému času věnovanému „záslužné“ v zaměstnání, jsou velmi častá, o psychických a zdravotních následcích ani nemluvě…)

Nedávno jsem zaslechl moc vychvalovat některé metody cviků na uvolnění těla, zlepšení držení těla a svalového korzetu a mimiky, které pak následně mají netušeně velký vliv na zlepšení nejen zdraví, ale i postoje ke každodenním „problémům“…. Dnes se zmíním o pár metodách, které mohou velmi napomoci zvládat vše výše popsané (nebo alespoň něco…).

 

1) První je metoda uznávaná po celém světě, kterou předává Dr. Norbekov (napsal několik knih, z nichž nejrozšířenější kniha “ Jak se zbavit brýlí “ , pojednává nejen o brýlích, ale obecně o práci na svém zdraví pomocí cílené a vědomé změny mimiky a držení svalového korzetu, spolu s různými cviky těla). Metoda Norbekova však není pro každého…chce to tvrdou práci na sobě a také na svém egu (což je pro mnohé neřešitelný oříšek… :-) ) Popíšu proto více raději jinou metodu:

 

2) Druhou protistresovou a zdravotní metodou, která mne zaujala a také pracuje (kromě jiného) s uvolňováním mimiky a svalového korzetu,   je Alexandrova (správně asi Alexanderova) technika (přes 100let ověřená, na západě velmi rozšířená, u nás zatím známá spíše pro těhotné – jako doplňující pomocná osobní technika přípravy (mysli a těla) na porod. Nedoceněným a mnoha lidmi ještě neobjeveným, je její skvělý účinek na zvládáníb stresů, zdravější sezení, chození, držení těla, běhání, u dětí zase ROZVOJ JEMNÉ MOTORIKY a uvolněného držení těla při psaní, zpěvu, hře na hudební nástroj, sportu atd….).
Výrazně pomáhá předcházet zbytečným tensím (napětím) kdekoli v těle, a tak i následkům na psychiku a zdravotním problémům, RSI (z myši a klávesnice u PC), bolestí zad atd atd.

Jde o techniku změny škodlivých stereotypů a návyků při jakékoli činnosti (vč.sezení) – propojením těla a MYSLI (každodenní si uvědomování a předcházení jakémukoli napětí a tensi kdekoli v těle před nějakou činností, např. PSANÍ U DĚTÍ, hrou na hud.nástroj atd), pomáhá NAVÍC velmi účinně s uvolněním svalového korzetu celkově a s JEMNOU MOTORIKOU (uvolněné a zlepšené psaní u dětí, výtvarném projevu, zpěvu, hře na hudební nástroj, uvolněné MLUVENÍ NA VEŘEJNOSTI – sem bych počítal i před třídou…). Naučí člověka odstraňovat chybné návyky při jakékoli každodenní činnosti – např. sezení, chůzi, dýchání, běhání, nošení nákupů, žehlení, luxování apod.

Podrobněji k Alexandrově technice viz samostatný článek (vč.mnoha praktických odkazů ) :

http://mafr.blogy.rvp.cz/2011/10/28/alexandrova-technika-pro-deti-i-dospele/

 

3) Dále je úplně pro každého nejdostupnější technika s názvem “ dynamická chůze “ , znovuobjevená a zdokonalená terapeutem J.Veselým:
(chůze je tělu nejpřirozenější, srovná v těle všechny klouby při správné chůzi a botách bez tlumení paty s ohebnou špičkou boty, pomáhá proti depresím, posílí velmi imunitní systém atd atd. – Žel jak málo lidmi využívaná – dnes ve věku aut, kol, in linů, a pohodlnému přemisťování našich ctihodných pozadí jakkoli jinak než „obyčejnou“ chůzí…) :-)

Pro ilustraci účinků „(ne)obyčejné chůze“ – zkušenost z blogu terapeuta J.Veselého:
Podle knihy pana Ing. Veselého jsem začala chodit od února letošního roku v botách na nízkých podpatcích, tzv. dynamicky cca 1 hod. denně a to ze strachu před každoročně opakovanými bolestmi zad /ishiasem/. Musím přiznat, že tady chůze funguje opravdově, na jaře se mi záda neozvala a to jsem 4 roky před tím skončila každé jaro na injekcích. I jinak se cítím zdravotně lépe, taky psychicky toho více zvládnu. Beru to, že jsem našla tento blog jako obrovský přínos. Předtím jsem prošla celou řadou rehabilitací a stejně se vždy ishias vrátil. Na chůzi mne žádný rehabilitační pracovník nenasměroval až jsem sama narazila na blog p.Ing. Veselého a od té doby šířím osvětu o prospěšnosti chůze. Bojuji také se syndromem karpálního tunelu, i tady musím prohlásit, že chůze uvolňuje spasmy v pažích, ruce mám volnější, cítím značné zlepšení…. (Marie)

Recenze a prodej knihy Jana Veselého : Dynamická chůze – jak se navždy zbavit bolesti v zádech :
http://www.fontana.ws/masaze-reflexni-a-manipulacni-terapie/dynamicka-chuze.html

Výňatky z této knihy a odkaz na blog jejího autora (terapeuta) - TADY.

Výběr vhodných bot pro chůzi, běh, pro děti i dospělé:
(pozor na různé módní výstřelky typu MBT boty, tlumená pata a různá „vylepšení“ mnoha chodeckých, trekových a sportovních bot…. – více viz odkaz - ZDE.).

4) Oproti ostatním aktivitám, je pro odbourávání stresů a posílení kondice, asi nejpříjemnější plavání (nikoli s hlavou nad hladinou !)

Celý příspěvek »


prof. Anna Strunecká – Doba jedová…až po autismus

     Učitel byl v minulosti šiřitel poznání o všem podstatném pro život. Testem nakolik to platí dnes je, jak je který pedagog ochoten (nedogmaticky, ne jako jediný správný názor) předávat i leckomu nepohodlné poznatky… Např.: Naše společnost (rodiče,školství,dětští lékaři,psychiatři) není připravena na blížící se „pandemii“ autismu (film Rainman je o autistovi např.), která již na západě je a šíří se ….(kdovíjak…).

Jedním z možných faktorů jsou např. glutamáty v potravě a aspartam v neslazených nápojích a další faktory chemické povahy z vnějšího prostředí. Lecos se časem mění (máslo bylo škodlivé, dnes už se nezavrhuje atd.), ale co je přírodní a člověku přirozené, bude dle zdravého selského rozumu – na rozdíl od uměle vyrobeného – málokdy škodlivé (nejde-li zrovna o přírodní jed :-)  ).

Prof. Anna Strunecká (fyziologie a vývojová biologie) se zkušenostmi i s pedagogikou, je velmi erudovaná vědecká pracovnice, autorka např.knihy „Doba Jedová“, a „Přemůžeme autizmus?“

Rozhovor na CR1 Radiožurnálu o knize Doba Jedová:
http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/host/_zprava/938615

Celý příspěvek »


Fenomén Jana Nováčková vs. (ne)vhodná motivace

„Vzdělání je to jediné,co v nás zůstane po tom,co zapomeneme vše,co jsme se naučili ve škole“ (Albert Einstein)

       Jak je možné, že tolik lidí ve škole zaostávajích, se v praktickém životě nejen neztratili, ale leckdy byli mnohem úpěšnější než většina jedničkářů…?!  Leccos k zamyšlení se lze dočíst i v nedávno vydané knize “ Špatní žáci, rebelové a jiní géniové – Neslavná mládí slavných“ (A.Dvořák,Einstein,Edison a další…u nichž prostě kreativitu a opravdový zájem o učení škola potlačovala…- bylo by to dnes jinak?…)  : Celý příspěvek »


Netradiční hudební nástroje a zpěv – účinky alikvótních tónů

     Vyšlo již mnoho knih Zdeňka Šimanovského, Vlastimila Marka a dalších autorů, o uklidňující a léčivé moci zvuku a prvků muzikoterapie.  Mne zaujalo pár jiných nástrojů než známější didgeridoo nebo tibetské mísy, a to v USA velmi populární HAPI DRUM (jde o několikatónový melodický kovový buben s alikvotními frekvencemi, dá se vyrobit i podomácku… A taky další nástroje (dostupnější), jako třeba BRUMLE, KONCOVKA, a ten nejdostupnější a nejpřirozenější nástroj – LIDSKÝ HLAS (v tomto článku uvedu i youtube odkaz na alikvótní pěvecký sbor a velmi podnětnou interpretaci Dvořáka !. Jinak uklidňující síla hlasu na novorozence je známá, méně už je známé využití vlastního hlasu pro relaxační techniky a pozitivní vliv u čtení polohlasem spolu s dětmi – více o čtení s dětmi v mém článku blogu: ZDE ).
Další článek na souvidející téma, je o prevenci tzv. burn-out syndromu (vyhoření) : TADY.

     Zde na portále jsem k tomuto tématu našel v sekci wiki, heslo Muzikoterapie. Pro nás co se zde teprve rozkoukáváme: byl jsem překvapen kolik článků na tomto portále je při zadání slova „muzikoterapie“ do místního vyhledávače nahoře uprostřed (nutno pak myší překliknout pod okýnkem, na kolečko (Hledej) „na portále“ – najde všechny zmínky na celém tomto portále, nikoli jen články v jedné sekci. Celý příspěvek »


Školní TV zpříjemňuje čas čekání rodičů a babiček na své děti

Kolega na ZUŠ dostal dobrý nápad, zakoupit a (pevně…) namontovat do (hlídaného) vestibulu školní TV – LCD, propojené s DVD přehrávačem, který je bezpečně umístěn u školníka.  

   220620111089  Rodiče a babičky čekající na své ratolesti při posezení vestibulu, mohou trávit čas poslechem a sledováním různých nahraných videí ze školních akcí ZUŠ, přehlídek, recitálů, místního dechového orchestru, učitelských koncertů a koncertů žáků atd.
220620111087
Funguje nám tato školní TV již asi druhý rok. Přes počáteční obavy, se velmi rychle ujala a dnes si již nikdo nedokáže představit, že bychom ji na ZUŠ neměli…. Stížnosti jsme žádné nezaznamenali, naopak spíš kladné ohlasy.
 
Jaké máte u vás zkušenosti s různou audio-video technikou? Možná máte u vás na škole i nahrávací studio, aby si šikovní žáci mohli pořídit své „CD“…? Jak se Vám (ne)daří vzájemná spolupráce na škole?

Pokud má někdo dobře pročtené normy (co je a co není možné ve školní TV pouštět),  podělte se pokud s tím máte zkušenosti.


Knihy (+audio knihy, e-knihy) pro děti, rodiče či učitele

Zaslechl jsem názor, že tomu kdo předtím nečetl, nepomůže žádná čtečka e-knih…  Oproti USA máme (zatím) přeci jen výhodu, že téměř v každé domácnosti v Čechách jsou poličky s knihami…(mnohé rodiny v USA je podle nové ředitelky muzea J.A.K. nemají…. asi čtou jen kreslené komiksy…).

Zde bych uvítal komentáře k tomu,  zda si myslíte že čtečky e-knih pomohou k většímu čtení dětem (i dospělým…,aby četli nejen sami, ale s dětmi).

Přestože jsme hudební škola, zjišťuju, že pokud děti neradi čtou, je to leckdy podobné i se čtením not, ze kterých někteří žáci neradi hrajou (a snaží se hrát spíše zpaměti nebo např. učitele dotlačit aby hráli hlavně akordy nebo TABy v případě hry na kytaru)… Neustále mám na stolku ve třídě knihy pro děti (hudební pohádky V.Čtvrtka, a dalších), encyklopedie pop music a časopisy s hudební tematikou. Záleží i na tom zda se učitel ptá dětí co zrovna čtou a povzbuzuje je ke čtení.

čtenářCo lze např. doporučit dětem a rodičům k posílení touhy si něco přečíst? Celý příspěvek »


Youtube a ZUŠ

Jiří Bezděkovský      Tento příspěvek zabrousí do několika využití Youtube pro umělecké a pedagogické účely…

Nedávno na mne velmi zapůsobil recitál jednoho z nejdéle sloužících hudebníků rozhlasového symfonického orchestru – Jiřího Bezděkovského (v  jeho 91 letech stále hraje úžasně emotivně na housle, možná to byl jeden z posledních koncertů kdy se vydal na pozvání ZUŠ Sokolov na dlouhou cestu z Prahy…).

Byla by škoda neuchovat si tento zážitek, takže jsem dopomohl (se souhlasem interpretů) k pořízení záznamu na Youtube. Zde jej můžete vidět a slyšet spolu s doprovodem P.Štěpána na kytaru:

Celý příspěvek »