Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Příspěvky se štítkem „vedení žáků k odpovědnosti a soustavné práci na sobě“

Alexandrova technika pro děti i dospělé

Kdo četl můj článek o „Všelikém kvaltování…“ (o syndromu vyhoření a redukci následků stresů u pedagogů), tak již něco o Alexandrově technice ví…
Jelikož právě uvažujeme u nás zařadit do kursů NIDV kromě Orffovy metody i Alexandrovu techniku, považuju za dobré té druhé (méně známé) věnovat samostatný článek s praktickými odkazy. Kdo by rád něco k Orffově metodě, může využít již vytvořené heslo v pedagogickém slovníku ve Wiki sekci na tomto portále. Možná by časem stálo za to udělat to i s Alexandrovou technikou, zatím je však podle mne v ČR tato metoda v plenkách a nevím ani zda by to pedagogové považovali za možné používat u kolektivní výuky (u individuální výuky na ZUŠ, nebo učení menšího počtu dětí lepšímu psaní, zpěvu či výtvarnému a tanečnímu projevu, je to bez debat velmi prospěšné… – zatím hlavně v zahraničí).

 

Tělové schéma jako předmět zájmu fyzioterapie a psychosomatiky
(podle pojednání Daniely Stackeové – -Zde.)

Problematikou vnímání těla a jeho rolí ve vzniku různých zdravotních obtíží, nejčastěji funkčních poruch pohybového aparátu či různých psychosomatických onemocnění se zabývá řada fyzioterapeutických škol. K nejznámějším patří Alexandrova metoda, která byla koncipována již před více než sto lety v Anglii. Tato technika není jen terapií, má i důležitý filozofický obsah – učí své žáky přemýšlet o svém těle, uvědomovat si své tělo i mysl, aby byli zdraví. Její autor zavedl termín “sebe-užívání” – způsob, jakým používáme své tělo, nás může zbavit řady potíží. Podle Alexandra každý z nás vynakládá zbytečné úsilí při téměř jakékoliv činnosti a tím vzniká zbytečné napětí. Těžištěm jeho metodiky je nácvik určité postury, v níž klíčovou roli hraje postavení hlavy (zabránění chybné hyperextenzi v hlavových kloubech). Technika vede k rozvoji kinestetického smyslu, jehož zlepšení způsobuje lepší uvědomění vlastní identity. Celý příspěvek »


prof. Anna Strunecká – Doba jedová…až po autismus

     Učitel byl v minulosti šiřitel poznání o všem podstatném pro život. Testem nakolik to platí dnes je, jak je který pedagog ochoten (nedogmaticky, ne jako jediný správný názor) předávat i leckomu nepohodlné poznatky… Např.: Naše společnost (rodiče,školství,dětští lékaři,psychiatři) není připravena na blížící se „pandemii“ autismu (film Rainman je o autistovi např.), která již na západě je a šíří se ….(kdovíjak…).

Jedním z možných faktorů jsou např. glutamáty v potravě a aspartam v neslazených nápojích a další faktory chemické povahy z vnějšího prostředí. Lecos se časem mění (máslo bylo škodlivé, dnes už se nezavrhuje atd.), ale co je přírodní a člověku přirozené, bude dle zdravého selského rozumu – na rozdíl od uměle vyrobeného – málokdy škodlivé (nejde-li zrovna o přírodní jed :-)  ).

Prof. Anna Strunecká (fyziologie a vývojová biologie) se zkušenostmi i s pedagogikou, je velmi erudovaná vědecká pracovnice, autorka např.knihy „Doba Jedová“, a „Přemůžeme autizmus?“

Rozhovor na CR1 Radiožurnálu o knize Doba Jedová:
http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/host/_zprava/938615

Celý příspěvek »


Umělecká autorita učitele

Ve vlákně „Umělecká autorita učitele“ v diskusním fóru ZUV, mne zaujal komentář Katky: „…Podtrženo, sečteno: respekt učitele k žákovi = respekt žáka k učiteli…     …Přejít od transmise k aktivizaci žáka je leitmotivem čerstvého větru v didaktice…“

"Správný vyučovací postup..."

"Správný vyučovací postup..."

— Souhlasím s Katkou. Akorát některým kolegům (resp.ředitelům…) bude pak nejspíš líto „ztráty“ množství diplomů v soutěžích ZUŠ… (= menší „autorita“ daného učitele prezentovaná počtem diplomů a menší prestiž dané školy….??!!), když v soutěžích nevítězí často ti které jejich obor na ZUŠ „pouze“ baví (jsou vhodně motivováni a aktivizováni) , ale spíše ty Vámi zmiňované „cvičené opičky“…(i když jsou i žáci kteří rádi vynikají nad druhými…) Celý příspěvek »